Pohoda v kanceláři

Pracovník v kanceláři stráví v práci v průměru 48 hodin týdně, což znamená, že kancelářské prostředí má významný vliv na jeho pohodu. Pro pohodu zaměstnance má zásadní význam mnoho faktorů, jako je ergonomie, akustika nebo kvalita vzduchu.

Je pohoda v souvislosti s prací důležitá?

Wellbeing neboli pohoda zaměstnanců v nejširším slova smyslu se vztahuje k úrovni spokojenosti s pracovním místem a zahrnuje pocity pohodlí a duševního i fyzického zdraví. Tento pojem se stále častěji objevuje v souvislosti s mileniály a generací Z, pro které je pohoda v práci klíčovým faktorem. V tomto pojetí je nejdůležitější člověk a prostor, ve kterém se nachází, mu má poskytovat pocit bezpečí a klidu. Proto je pohoda zaměstnanců při navrhování pracovních prostor tak důležitá, a to bez ohledu na generaci.

Zapojení zaměstnanců a jejich pohoda spolu silně souvisejí a neustále se vzájemně ovlivňují. Výzkumy ukazují, že zaměstnanci s vysokou úrovní pracovní pohody mají o 38 % méně neplánovaných absencí než průměrní zaměstnanci. Gallupův institut také uvádí, že lidé, kteří jsou spokojeni se svou prací, mají častěji pozitivní pohled na svůj život (42 %) a většina z nich (59 %) neplánuje v příštím roce změnit zaměstnání.

Pohoda na pracovišti je přínosná nejen z hlediska udržení a přilákání nových zaměstnanců. Snižuje také stres, snižuje náklady na zdravotní péči a zvyšuje angažovanost zaměstnanců ve firmě.

Kancelář podporující pohodu zaměstnanců

Jedním z pilířů pohody zaměstnanců je jejich pracovní prostředí. Proto je tak důležité navrhovat kancelářské prostory se zaměřením na lidi a jejich potřeby. Klíčový je holistický přístup, který zohledňuje různorodé potřeby zaměstnanců, zejména ty, které souvisejí s jejich pohodou. Pro naprostou většinu polských zaměstnanců generace Z (94 %) je duševní zdraví prioritou. Proto je tak důležité poskytovat relaxační zóny a řešení, která pomáhají snižovat úroveň stresu. Jak toho lze dosáhnout?

Sázka na místa odpočinku

Při navrhování společných prostor v kanceláři se vyplatí vymezit místa pro odpočinek, která nebudou jen pohodlné pohovky nebo křesla Skvělým řešením, jak zajistit zaměstnancům relaxaci, může být zavedení houpaček nebo houpacích křesel. Výzkum Current Biology naznačuje, že lidský mozek je evolučně naprogramován tak, aby na houpání reagoval pozitivně. Houpavé pohyby mají nejen uklidňující účinek, ale také výrazně zlepšují paměť.

Vneste do své kanceláře prvky přírody

Barvy, textury a materiály použité v kancelářském nábytku mají významný vliv na pohodu a produktivitu zaměstnanců. Chcete-li vytvořit příjemnou kancelář, vyplatí se zavést prvky biofilie. Dobře zde bude fungovat nábytek z přírodních materiálů a zemité barvy a textury připomínající ty, které se vyskytují v přírodě. Dobrý nápad je také zavést živé rostliny a umístit je na police nebo knihovny, což pomůže vytvořit teplý interiér příznivý pro tvůrčí práci.

Zajištění ticha

Nadměrný hluk na pracovišti může vést ke snížení produktivity a výraznému zvýšení úrovně stresu zaměstnanců. Studie publikovaná v časopise British Journal of Psychology zjistila, že produktivita zaměstnanců, kteří jsou v jedné místnosti s ostatními, kteří mluví nebo čtou nahlas, klesá o více než 60 %.

Zavedení akustických řešení, jako jsou akustické panely nebo kabiny, podporuje výrazné snížení hluku v kanceláři , což v konečném důsledku zlepšuje pohodu zaměstnanců.

Vytvoření pohodlných pracovišť

Kromě opatření ke snížení hluku a stresu je důležitým prvkem dobře fungující kanceláře také pohodlí při sezení. Pohodlné židle a křesla jsou základem ergonomického pracoviště. Zajištění správného držení těla při sezení pomůže minimalizovat negativní dopady sedavého způsobu života na zdraví zaměstnanců.

Zdroje::

Deloitte Global 2024 Gen Z and Millennial SurveyThe Economics of Wellbeing Report, Gallup Institute, 2023
Gen Z o sobě a světě kolem nich. Co jsou polské Zetky? SWPS University
Current Biology, Whole-Night Continuous Rocking Entrains Spontaneous Neural Oscillations with Benefits for Sleep and Memory, 2019
Disruption of office-related tasks by speech and office noise, British Journal of Psychology, 2011